Více o Jasmíně

Když jsem si v Paleuru vybírala první fenku, ani ve snu nikoho nenapadlo, že si za třičtvrtě roku pojedeme pro další. S Igi se mi splnil sen, mohla jsem mít vlastního psa, největšího kamaráda. Na druhého psa by ani nebyly myšlenky kdyby... kdyby se ke mě na podzim 2009 nedostala informace o tom, kdo je otec dalšího plánovaného vrhu v Paleuru.

Little Trouble Frazzle, pes importovaný z Německa po krásných amerických a lovecky vedených předcích. Na Frazzlovi jsem mohla oči nechat od doby, kdy jsem ho poznala. On byl prostě "jiný", kombinace černobílého zbarvení s typem původního pracovního psa udělala své.  Je to psík se silnou kostrou, mohutnou hlavou, malým a lehko obejmutelným hrudníkem,. Při pohledu na fotky jeho potomků z Německa jsem byla stále víc zamilovaná a začala si snít, že snad někdy v daleké budoucnosti si třeba budu moci přivézt fenku s černobílou hlavou, která snad podědí leccos po svém otci. Začala jsem si snít o své Frazelíně, jednou....

A to jednou přišlo jako blesk z čistého nebe. V průběhu Alenčina (Alenka z Velfíku) těhotenství jsem byla doslova smýkaná ode zdi ke zdi. Strašně moc jsem toužila mít po Frazzlovi štěně, svoji černobílou Frazelínku, která bude i menšího vzrůstu. Současně jsem ale samotné pořízení druhé fenky, natož tak rychle za sebou, považovala za velmi pošetilý nápad.

V den D měly Leona i Alenka plné ruce práce. Jak jsem se dozvěděla, tenhle porod nepatřil úplně k nejjednodušším. Obě ho ale zvládly na výbornou a obešly se bez návštěvy veterináře. První fenečka bohužel porod nepřežila. Za ní přišli na svět ještě dva kluci. A vypadalo to, že porod je u konce. Jasmína se narodila poměrně nečekaně - 2 hodiny poté, kdy porod vypadal jako uzavřený. A já, stejně jako Leona, jsem toto vnímala jako osudové znamení.

S Iginkou jsme často jezdili do Paleuru na návštěvy, kde jsme měli řadu příležitostí hrát si se štěňátky a pozorovat Jasmínu. A zmítaná ode zdi ke zdi jsem byla dál. Při pohledu na rozpustilé štěně (znajíc pravou teriérskou povahu rodičů) mi bylo jasné, že s Jasmínou to nebude tak jednoduché. A že bude mít naprosto jinou povahu než Igi. I teď jsem si nejednou řekla, že pořízení Jasmíny je bláznovství. Uvnitř jsem ale věděla, že se Jasmína narodila pro mě! Prostě moje druhá osudová - s flekem na zadku místo na hlavě ;-).

A tak se na konci ledna Jasmína stěhovala do Prahy. Prvních 14 dní společného soužití mi dávala pořádně zabrat. Na pohled sladké bílé klubíčko, ve skutečnosti malá piraňa, která nedá chvíli pokoje. Jasmína se vůbec nechtěla mazlit. Měla jsem pocit, že pohlazení je pro ní ztráta času – co kdyby jí mezitím náhodou něco uteklo :-D? Igi ji přijala celkem dobře, ačkoliv zpočátku jsem často viděla ten tázavý pohled "tohle tady doopravdy zůstane?". Popravdě, sama jsem to chvílemi měla podobně. Jasmína byla neúnavná piraňa, které nic neuteklo, byla rozpustilý pytel blech, neřízená střela. Já sama jsem si několikrát řekla "panebože tohle nezvládnu". Naštěstí mi přítel i paleurští byli velkou oporou. Igi se postupně naučila snášet její zákeřné štěněcí rošťárny více než dobře a dnes jejich okusovací a přetahovací hry neznají mezí. Jasmína se stala její největší kamarádkou.

V době růstu prošla Jasmína ukázkovým "žirafím věkem", kdy tu vypadala krásně, tu příšerně, tu se stavěla ouška apod. Taky jí narostly nožičky, takže poté co jsem odškrtla černobílou hlavu, jsem odškrtla i svoji představu, že Jasmínka bude pídě po rodičích a doroste tak ideálně cca 32 cm ;-). Snažila jsem se co mi síly stačily dát Jasmíně alespoň základní povědomí o nějaké poslušnosti a zvládat 2 teriéry.

Z Jasmíny vyrostla pěkná fenka. Na jejím exteriéru si cením především její silné kostry, obejmutelného hrudníku, krásné horní i spodní linie, perfektní srsti, výborného pohybu a typické fenčí hlavy. K tomu si zachovala svoji rozpustilou povahu a neuvěřitelný temperament.  Až se mi chce říct že z obou rodičů si vzala jen to dobré. Věřím, že s trochou štěstí a pečlivým výběrem ženicha Jasmína rozšíří odchovánky mojí srdcové záležitosti - chs Paleur! Jasmína je pořád naše pošukmína. Střeštidlo a salámistka po rodičích. Do písmene "mladá a neklidná" :-). Tvrdohlavý teriér, kterému není nic svaté. Drzoň, který se snaží každý příkaz a zákaz zpochybnit. Její výchova je dřina. Neustále s tím zápasím, Jasmína má na ledacos úplně jiný názor a mívá stavy, kdy si dělá co chce. Po rodičích ale zdědila i velkou žravost, takže s motivací není problém. Dnes se Jasmína dokáže velice dobře soustředit na cvičení a zejména při klikr tréninku je velice vnímavá a vynalézavá. Překvapivě Jasmínu baví i obedience. Na agility je střela, kterou já začátečník mám co stíhat. Jasmína je šílenec do stop a nahánění všeho živého. Vyzkoušela si i bezkontaktní norování, které v ní probudilo velkého lovce. Jak se zdá, Jasmína má pro lov velké vlohy, které bych v budoucnu ráda využila. Snad se nám podaří projít aspoň z části loveckým výcvikem a složit pár zkoušek.

Jinak Jasmína miluje vodu a plavání, stejně jako vyskakování jen tak do výšky, stavění se na zadní nebo věčné olizování. Jasmína je naše pečovatelka, která by nejraději všechno a všechny jenom olizovala, kdyby se jí k tomu nechala volnost. Velmi nadšeně vítá všechny příchozí, má nekonflitní povahu, je velmi hravá a kamarádská, většinou přátelská k ostatním psům, ale někdy trošku vystrkujue růžky. Dokonce se z ní stal velký mazel a doslova se na mě lepí. Je to fenka s neustále dobrou náladou, vysmátou tlamou a vrtícím ocáskem. Potrhlo, které skvěle doplnilo Igi a společně teď holky tvoří parsoní dvojku nazývanou "Igimíny".

Leono, díky za důvěru :-).